Ready to help - mládež v akci

Ve dnech 19. 8. až 1. 9. 2012 se v Ústřední hasičské škole v Jánských Koupelích uskutečnil ojedinělý projekt zaměřený na vzdělávání evropské mládeže s názvem „Ready to help“. Tento projekt byl určen mladým hasičům a záchranářům z České republiky, Polska a Ukrajiny a uspořádalo jej Krajské sdružení hasičů Moravskoslezského kraje. Jeho hlavním cílem bylo naučit mladé lidi správně reagovat na krizové situace, se kterými se mohou v životě, potažmo při práci záchranáře, setkat. Mezi další cíle, které si organizátoři projektu stanovili, patřilo vzájemné poznávání jednotlivých národů a jejich kultur, odbourání jazykové bariéry a navázání nových přátelství.

Za místo konání celé akce byla Ústřední hasičská škola v Jánských Koupelích zvolena z důvodu širokých možností, které jako školicí středisko nabízí. V areálu zařízení se mimo jiné nachází cvičné polygony, cvičná lezecká stěna, učebny a sály vhodné pro společenské akce. Dále škola disponuje mnohým cvičným materiálem nutným pro kvalitní provádění odborné přípravy. Navíc v blízkém okolí se nachází vodní nádrž a skály využitelné k praktickému výcviku. Pro aktivní využití volného času jsou k dispozici dvě hřiště pro kopanou, košíkovou, tenis, plážový volejbal a další míčové sporty. Jak již bylo zmíněno výše, hlavním cílem projektu bylo naučit jeho účastníky správnému chování v krizových situacích. Konkrétně se mladí záchranáři seznamovali s těmito tématy:

Požár:

Teoretické přednášky byly zaměřeny na vlastnosti požáru a popis nebezpečí, která v souvislosti s požáry hrozí. Účastníci se tak seznámili s pojmy jako pásma a fáze požáru, s významem teplotních vrstev a se základy zvládání požárů pomocí jednoduchých hasebních prostředků. Ve cvičném polygonu si pak každý vyzkoušel pohyb v zakouřeném prostředí, kde si zároveň nacvičil postup při opuštění hořícího objektu. Navíc se účastníci projektu na několik minut vžili do kůže záchranářů a ve speciálním výcvikovém trenažéru si vyzkoušeli pohyb v neznámém stísněném prostoru. To vše v zásahovém oděvu a obuvi, s ochranou přilbou a rukavicemi.

Nebezpečné látky:

Přednáška byla zaměřena na nebezpečí, která hrozí při nakládání s nebezpečnými látkami. Posluchačům byly představeny systémy označování těchto látek tak, aby byli schopni rozpoznat nebezpečí, které jim od dané látky hrozí. Dále se účastníci projektu dozvěděli o možnostech improvizované ochrany a seznámili se s ochrannými obleky, které používají při svých zásazích hasiči. V rámci tohoto tématu byla představena i hrozba zneužití nebezpečných látek pro teroristické účely.

Lezecká příprava:

Počátek přípravy v oblasti pohybu ve výšce a nad volnou hloubkou byl situován do prostor ÚHŠ, kde si každý vyzkoušel základní uzlovou techniku, seznámil se s prostředky pro jištění a zároveň se dozvěděl, jak se správně pohybovat ve výškách a jak se správně jistit. Poté se výcvik přesunul do obce Kružberk, kde si mladí záchranáři vyzkoušeli pohyb na cvičné skále a prošli si lanovým centrem Davidům Mlýn. Zde si tak mohli prakticky vyzkoušet poznatky z dopolední části a navyknout si na pohyb ve výškách. Odvážlivci na závěr ještě absolvovali skok z dvanáctimetrové výšky, což je další z atrakcí, které Davidův Mlýn nabízí.

Práce na vodní hladině:

Pro výcvik na vodě byla zvolena lokalita vodní nádrže Slezská Harta, kde byli účastníci projektu seznámeni se základy ovládání motorových člunů a se základy ovládání nafukovacího člunu pomocí pádel. Součástí výcviku samozřejmě bylo představení a nácvik použití ochranných a záchranných pomůcek, jako jsou vesta, přilba, házecí pytlík a záchranný kruh. Každý si tak prošel rolí záchranáře a pomocí záchranných pomůcek pomohl topícímu se člověku dostat se do člunu.

První pomoc:

Mezi školenými tématy jistě nemohla chybět ani první pomoc, které bylo věnováno celé dopoledne. Mladí záchranáři tak byli seznámeni se základními tématy první pomoci a život zachraňujícími úkony. Součástí výuky byly rovněž praktické činnosti včetně nácviku resuscitace na cvičné figuríně. Pomoc lidem s omezením:

Další probíranou oblastí byla pomoc osobám s handicapem. Absolventi byli seznámeni s úskalími, s nimiž se osoby s postižením denně potýkají. Aby mladí záchranáři lépe pochopili, jaké je to žít s postižením, vžili se na nějaký čas do role nevidomých. Úkolem druhé skupiny pak bylo se o tyto nevidomé postarat. Po čase se role prohodily. Cílem této aktivity bylo dát účastníkům možnost posoudit, jakou pomoc mohou nevidomí potřebovat a jak jim co nejlépe a účinně pomoci.

Nouzové přežití:

V rámci projektu se účastníci seznámili i s tématem evakuace a nouzového přežití. Pro zpestření pak vyrazili na více jak 24 hodin do lesa, kde si měli vybudovat přístřešky a ohniště pro přípravu jídla. Po počátečních problémech se všem skupinám podařilo vybudovat vhodný přístřešek, ve kterém zdárně
přečkali noc, i uvařit si donesené potraviny.

Školení zmíněných témat prováděli především příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, čímž byla zajištěna i vysoká odborná úroveň. Školení bylo prováděno v českém jazyce s následným překladem do polštiny a ruštiny. Krom výše uvedených témat byla posluchačům podrobně představena výbava hasičského automobilu. Účastníci si tak vyzkoušeli například použití různých typů proudnic, hydraulického vyprošťovacího zařízení, přetlakové ventilace apod.

Další součástí programu byla prezentace požárního sportu tak, jak je prováděn v jednotlivých zemích. Jednotlivé národy pak sestavily družstva, která se utkala v požárním útoku. Do vzdělávací části projektu patřila i exkurze na stanici Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v Ostravě Fifejdách a na Záchranném útvaru Hasičského záchranného sboru v Hlučíně. V Ostravě mohli mladí záchranáři spatřit nejmodernější techniku používanou hasiči v České republice, včetně zázemí stanice i s výcvikovým polygonem. V Hlučíně pak byla k vidění speciální těžká kolová i pásová technika používaná u událostí většího rozsahu na území celé republiky.

Mimo vzdělávání sloužil projekt i k vzájemnému poznání jednotlivých národů. Každá skupina měla vyhrazen jeden večer pro prezentaci své země, regionu a města odkud přijela. Navíc byly představeny kulturní tradice a zvyky jednotlivých národů. Dále byl vždy jeden večer věnován promítání filmu z dané země. Češi vybrali film Bobule, poláci zvolili komedii „Chlopaki nie placza“ (Chlapi nepláčou) a posledním filmem, jež vybrali ukrajinci, byl historický snímek Admirál. Ostatní večery byly věnovány vzájemnému poznávání jednotlivých účastníků projektu, prohlubování jazykových znalostí a vzájemné komunikaci mezi účastníky z různých zemí. Nechyběli hry, soutěže ani večerní táborák. I přes počáteční ostych a komunikaci převážně v angličtině došlo během dvou týdnů k výraznému pokroku a na konci projektu se dokázali účastníci domluvit na většině věcí každý svým mateřským jazykem. Někteří účastníci pak dokázali cizímu jazyku nejen rozumět, ale uměli se pomocí něj i dorozumět.

Poslední částí programu byl výlet do Beskyd, během něhož byly hlavně zahraničním účastníkům představeny krásy našeho kraje. Nejprve se účastníci vydali do Rožnova pod Radhoštěm, kde prošli Valašské muzeum v přírodě. Součástí návštěvy byla prohlídka všech tří expozic, tedy Dřevěného městečka, Mlýnské doliny i Valašské dědiny. Odpoledne se mladí záchranáři přesunuli na Pustevny, odkud se vydali na Radhošť. V závěru projektu si jeho účastníci vytvořili logo, které symbolizuje provázání záchranářů všech tří zúčastněných zemí a zpracovali jednoduché rady, jak se zachovat v krizových situacích. Z těchto rad vzniká malá trojjazyčná brožurka, která by mohla sloužit nejen účastníkům projektu k snazšímu přenosu získaných informací dále, ale i všem mladým lidem jako rádce
při vzniku mimořádných situací. V průběhu konání akce jeho účastníci vytvářeli krátké články, v nichž popisovali dění během jednotlivých dnů. Tyto články včetně odkazu na kompletní fotogalerii naleznete na www.kshmsk.cz.

V závěru je jistě potřeba zmínit, že celý projekt byl z výrazné části financován Evropskou unií, konkrétně přes dotační program Mládež v akci. Více o tomto programu se dozvíte na stránkách www.mladezvakci.cz.

Text zpracoval Ing. Jan Karger