Alarm revue 4/2 - SDH Chyňava
11.01.2013 09:36U chyňavských hasičů
Teoreticky vzato, když omylem dáte do lednice místo slepičího vejce odjištěný obranný granát, nazývaný též vajíčko, lednice přestane po krátké chvíli fungovat, a navíc změní tvar. Přivolaný opravář vám poradí lednici rovnou vyhodit a koupit novou. Při pohledu na ni mu chtě nechtě dáte za pravdu. Nicméně vám hlavou bleskne myšlenka, že by se s tou lednicí snad ještě něco udělat dalo. A to je právě ten neuchopitelný plamínek neuvěřitelné naděje i odhodlání. Plamínek, který ve větší či menší míře doutná v každém z nás.
Je to vůle něco úplně poničené a odepsané navzdory všem okolnostem ještě nějak zachránit a znovu zprovoznit. Prostě se do toho pustit a pak to fakt dokázat! A právě v hasičích je tato naděje a vůle něco nebo někoho zachránit před plamenem. Tato paralela mě napadla při pohledu na nově zrekonstruovaný objekt dříve úplně zdevastovaných kasáren a nedaleký cvičební prostor s přilehlým, pěkně upraveným fotbalovým hřištěm v areálu bývalého vojenského prostoru na kraji obce Chyňava v okrese Beroun. Celou budovu i její okolí místní hasiči od základů přestavěli a učinili opět funkční. Tímto se tento bývalý vojenský prostoruplný areál nyní stal jejich cvičebním i sportovním rájem, ale hlavně operační základnou funkčně vybavenou k výjezdům na ochranu majetku občanů i napravování škod v jejich okrsku, či asistencím při různých, zdánlivě neřešitelných událostech, ke kterým jsou hasiči voláni.
Na své návštěvě ve SDH Chyňava jsem si nejprve prošel a prohlédl venkovní prostory, navigován a průběžně informován velitelem jednotky panem Josefem Husákem. Když jsme se opět vrátili k hlavní budově hasičárny, koukal jsem jako zapálená krabička sirek. Před vchodem totiž stála skupinka půvabných hasiček. Nu což! Představil jsem se tedy. Vypadlo ze mě: „Já jsem Eda Veselej z Alarm revue” a za doprovodu rozesmátých dívek, jak velí mé jméno, jsem vesele vešel. Musím konstatovat, že takto krásně uveden do nitra hasičárny jsem ještě nebyl. Vnitřek samotné budovy byl zařízen tak, aby plně sloužil svému účelu. Vše bylo takříkajíc vždy připraveno pro rychlé použití i okamžitý výjezd. Systém Kango, který se používá ve Středočeském regionu na mě tajuplně pomrkával hned vedle kanceláře velitele. Tento integrovaný systém má uvnitř speciální SIM kartu a slouží k rychlému svolání všech členů pomocí hromadně rozesílaných zpráv SMS. Výjezd totiž musí chyňavští dobrovolníci, zařazeni od roku 2009 do JPO II, uskutečnit do 5 minut. Což je teda rychlost! Na žádné dlouhé řeči není čas.
V zadní části budovy byla posilovna, nechyběla účelně zařízená kuchyňka, kolem které jsme poté prošli přímo do klubovny vyzdobené množstvím pohárů. A to ne ledajakých. Když jsem si je prohlédl zblízka, byly většinou vítězné. To svědčilo o tom, že chyňavští umějí vyhrávat.
Hasičský sbor obce Chyňava byl založen 1. března roku 1882 a letos oslavil 130. výročí svého založení. První ustavující schůze se tehdy zúčastnilo 34 členů. Předsedou sboru byl zvolen starosta obce Josef Dezort. Téhož roku se sbor také přihlásil k jednotě župy Podkožovské - Žďár a k Zemskému ústředí Království Českého. Jedním z největších požárů, o kterém se lze dočíst v obecních kronikách obce Chyňava, byl požár v r. 1861. Hořelo 21 domů, které stály v těsné blízkosti, většinou kryty došky takže oheň tehdy řádil jako červená ruka.
V současné době má SDH Chyňava 87 členů. Jeho velitelem je pan Josef Husák. Sbor má zásahovku v počtu 24 členů, z nichž každý den drží čtyři pohotovost, ať se děje co se děje. Součástí jeho členské základny je i 22 odhodlaných holek. Chyňavští mají největší hasičský okrsek s nejvyšším počtem zásahů v okrese Beroun. Často jsou i zálohou berounských profesionálů. Letos mají za sebou v jejich akčním rádiu Berouna a Kladna 21 zásahů. Jejich dosud největší akcí byl loňský požár výrobní haly gramofonových závodů Digital Media v Loděnici u Berouna. Hořící fabrika plná hořlavých materiálů totiž není žádná legrace. Na této nebezpečné misi zasahovali chyňavští dobrovolníci při II. stupni požárního poplachu spolu s osmi desítkami hasičů.
Dobré jméno sboru ale dělají i jeho vynikající výkony na soutěžích v náročném požárním sportu. Jsou několikanásobnými vítězi okresního přeboru. V těžké záchranářské soutěži Žloukovické brodění se umístili, tak jak je jejich dobrým zvykem, na prvním místě. Zkrátka družstva mužů a žen SDH Chyňava jsou družstvy vítěznými. Sbor má své aktivity i v oblasti sportu. Nedávného fotbalového turnaje, který probíhal pod záštitou SDH Chyňava, se účastnilo 8 mužstev. Sbor v čase prázdnin a letních táborů propaguje také hasičskou tematiku i techniku. Tu letos přiblížili dětem v letním táboře Nižbor.
Chyňavští dobrovolníci mají přirozenou podporu řadových obyvatel obce a jsou také jednou z největších a nejprestižnějších místních organizací. Náš rozhovor se stočil i na podporu dobrovolných hasičů všeobecně. Hasiči si pochvalovali dobrou spolupráci se zřizovatelem sboru, kterým je jejich domovská obec, ale i podporu od soukromých osob a podnikatelů. Například rodina Kellnerových nedávno věnovala sboru novou rozbrušovačku, kterou zrovna technici sboru ukládali do jednoho ze zásahových vozidel. Přítomný starosta obce Chyňava pan Václav Kšír st. a zároveň i řadový člen SDH byl toho názoru, že mnohem větší podpora by měla přicházet hlavně přímo od státu, jehož majetek dobrovolní hasiči přece také chrání. Stát je totiž povinen chránit občany. A ne aby státní peníze tekly někam mimo louku a zavlažovaly peněženky nějakých predátorů v kravatách za maskou dobráků. To je pravda, která je viditelná. Akorát že se s tím nic nedělá. Shodli jsme se, že to je to, co všechny pálí jako oheň, který pořád doutná a čmudí. Doutnající popel, co zbytečně žere dřevo, které jsme nasbírali. My všichni to vidíme, ale zatím stále nevíme, jak to usměrnit. Prvním krokem proti tomuto odnášení topiva tam, kde už je ho dost, je držet při sobě a nenechat se sebou orat jako s dřevěným pluhem. Najít sílu a odvahu to změnit, tak jako chyňavští hasiči změnili zdevastovaná kasárna a říct: Tak dost! Teď jsou tady lidi! A hasiči tady právě pro ty lidi jsou. Tak ať je koukají podporovat. Je to koneckonců i v jejich zájmu. Až jim na zahradě za betonovou zdí s Rottweilerama koksem sjetej synátor zapálí zánovní Mercedes, tak koho budou volat? Ano, právě ty hasiče, které mají podporovat. Když nebudou, tak jim to tam lehne popelem i s Rottweilerem v jeho psí budce za sto táců. Tak teda zlatí kluci, koukejte podporovat hasiče. Jinak proděláte. Oheň si nevybírá a v komíně se platinový kreditky neberou. Takový je život.
Technici poukázali na mnohé, co by se dalo ve vozovém parku vylepšit a opravit. Shodli jsme se, že proudy financí by měli opravdu více směřovat k hasičům, kteří díky lepší vybavenosti mohou včas a efektivněji zabránit škodám, které včas nepodchyceny jsou pak mnohem vyšší. Holt ty peníze. Probrali jsme to důkladně. Venku se zatím usmívalo sluníčko. Chlapi vyvezli auta před hasičárnu a nastal čas focení. No, co vám mám povídat byla u toho legrace! Všelijak jsme se tam štelovali. Já s foťákem, chlapi a holky do skupinek u aut. Tak jsem fotil a fotil. V jednu chvíli jsem zakopl o hadici a málem rozbil foťák. Ale za všeobecného veselí to dobře dopadlo. Pak někdo dostal nápad, aby děvčata vylezla nahoru na hasičské auto a zapózovala. Jako správné hasičky neváhaly ani vteřinu a šli do toho! Zatančily hasičský kankán přímo nahoře na Tatře. Nad tou Tatrou sa to blýskalo! My dole jsme povzbuzovali a dobrá nálada se ještě znásobila, jak nahoře, tak i dole. Kromě již zmíněné Tatry T 815 CAS 32 mají chyňavští ve svém autoparku také vozidlo Liaz 101 CAS K 25, Volkswagen Transportér 2 4 D Syncro a technický automobil Fiat Ducato 4x4. O tomto automobilu se chci zmínit trochu více. Je totiž darem severoitalské obce Ledro chyňavským hasičům. Chyňava a obec Ledro jsou partnerská města, která pojí dávné přátelství. Příběh tohoto přátelství se začal odvíjet od první světové války, kdy občané italského Ledra našli u chyňavských občanů azyl před nemilosrdnou válečnou vřavou, která u nich v té době probíhala. V obci Chyňava pak zůstali ještě několik let. Od roku 1998 se obyvatelé obou obcí vzájemně navštěvují a jejich obce se stali partnerskými.
Z vděčnosti k chyňavským pojmenovali občané Ledra jednu ze svých ulic Via Chyňava. Po návratu do budovy toho bylo ještě hodně co povídat. Probrali jsme události, na které se chystají, plány do budoucna, veřejné akce, fotbalový turnaj, podporu mladých v Chyňavě, jejich výchovu ke sportu a utužovaní kondičky. Bylo toho tolik, že by nestačil ani celý časopis. Venku nad krajem se začínaly náhle mračit temné bouřkové tváře a nastal čas rozloučení. Když jsem si to pak pálil autobusem zpět k domovu, vybavil se mi opět pohled na upravenou a prakticky z ničeho zrekonstruovanou budovu hasičárny, sympatické povídání s členy sboru, na rozesmáté hasičky a všudypřítomnou dobrou náladu. Resumé bylo nasnadě: Dnešní návštěva byla opravdu bomba!
text i foto Eda Veselej
Chcete o chyňavských hasičích vědět víc? Navštivte jejich webové stránky: hasicichynava.profitux.cz/
———
Zpět