Alarm revue 3/2 - SDH Mělník - Blata

11.01.2013 09:02

Mlhy na Blatech..?

Současná překotná doba, jak známo, klade vysoké nároky na čas i energii každého jednotlivce. Zvláště pak jednotlivec takového druhu, jako jsem já, musí vynakládat převeliké úsilí, aby takzvaně „nemusel dělat nic“. Tím se stalo, že až něco po hodině dvanácté, k pochopitelné rozmrzelosti páně šéfredaktora, vydal jsem se navštívit další z mnoha sborů dobrovolných hasičů...

Tentokrát mě cesta zavedla do Mělníka, konkrétně do jeho okrajové části Blata. Hasičskou zbrojnici jsem našel vcelku snadno, přivítali mě starostka sboru Pavla Urbanová, místostarosta Václav Ivančík a starosta Okresního sdružení hasičů Jaroslav Havel. Uvařilo se kafe a jali jsme se rozprávět...

Sbor dobrovolných hasičů Mělník – Blata patří k těm mladším, letos slaví 90 let od svého založení. Blata totiž nebývala příliš velkou vesnicí – po třicetileté válce zůstal jediný sedlák, v roce 1890 tam ve 34 domech přebývalo 250 obyvatel. Na konci 19. století byla zbudována železniční trať Mělník – Mšeno a mělnická stanice, tehdy jediná železniční zastávka v okrese, vznikla právě na Blatech. Oblast se začala nebývale rozvíjet, což s sebou přinášelo též větší rizika. Ovšem až požár domu rodiny Grosů v poslední den roku 1921 přesvědčil blatecké o nutnosti vlastního hasičského sboru. Dali se chutě do díla a již v červnu 1922 bylo 22 mužů připraveno sbor založit. Byly vytvořeny stanovy a na úřad do Mělníka podána žádost, která byla během neuvěřitelných několika málo dní kladně vyřízena. Tak byl dne 25. července 1922 slavnostně ustaven Sbor dobrovolných hasičů z Blat na Mělníku.

Původní hasičská zbrojnice byla jenom taková kůlna u trati, postavená v roce 1924 svépomocí. O rok později do ní bylo zavedeno osvětlení a byla pojištěna u Hasičské vzájemné pojišťovny v Praze. Jelikož podle blateckých mužů nevykonával ponocný svou práci ohledně hlášení požárů dostatečně, jednalo se o pořízení zvonu. Zanedlouho dostal sbor nabídku od p. Otakara Wintera z Broumova na 20-ti kilogramový poplašný zvon. Blatečtí nabídku přijali, a než byl zvon vylit, opět svépomocí vystavěli zvonici. Během války byl zvon zabaven Němci, proto od jejího konce, po dohodě s ČSD, houkala na poplach lokomotiva na přilehlém nádraží. Naštěstí již v r. 1947 si členové sboru přivezli z Tachova zvon nový.

První technikou sboru byla již koncem roku 1922 dodaná čtyřkolová ruční stříkačka od firmy RA Smejkal Praha. Věrně sloužila do roku 1926, kdy bylo rozhodnuto o její modernizaci. Hned na jaře toho roku byla tedy svěřena do rukou p. Pakandla z nedalekých Byšic. Tento muž ale patrně nebyl příliš pracovitým, jelikož ještě začátkem prosince nebyly práce na stříkačce hotovy. Urgentním dopisem bylo mu stanoveno dokončit slíbené úpravy do posledního prosince, což p. Pakandl s největší pravděpodobností opět nedodržel... Až teprve v roce 1945 obdržel sbor novou dvoukolovou motorovou stříkačku od f. Stratílek z Vysokého Mýta. V dubnu 1951 byl zakoupen nákladní automobil Chevrolet, ale kromě jiných se objevil také problém prostoru a stříkačka i náklaďák musely parkovat pod širým nebem. Naštěstí zanedlouho byla vystavěna zbrojnice nová. Ta, po několika dostavbách během osmdesátých a devadesátých let, slouží dosud. Jen jsem se zapomněl zeptat, kdeže skončil ten zvon...

V současné době mají dobrovolní hasiči na Blatech 87 členů, leč spousta z nich jsou bohužel členy takzvaně přispívajícími. Skutečně aktivních je jich prý asi 20. Zásahová jednotka čítá 10 mužů, z nichž několik je současně profesionálními hasiči, takže kvalita práce je na vskutku vysoké úrovni. Žel, vozový park je na tom o něco hůře – Avia 31 a cisterna Škoda 706 RTHP, starý známý Trambus, věru nejsou nejmladší. Jak pravil pan Ivančík: „To jsou auta, který v jiný sféře už nejezděj´, s tím nejezdí ani jézéďáci, ale u hasičů ty Trambusy pořád ještě jsou. I ten jézéďák má vozidlo, který se mu nerozbije, který jezdí furt, jenom hasiči s tím pořád zachraňujou majetky a osoby a tak...“ Už se i začalo blýskat na lepší časy, blatečtí měli přislíbenu cisternu Tatra od mělnických profesionálů a kvůli tomu i zbudovali na zbrojnici větší vrata. Pak ale přišla krize, na nové vozidlo pro mělnické nezbyly peníze a na Blatech ostrouhali. Alespoň, jak říkají, „maj´ připravíno...“ Ono něco podobného hrozilo už kdysi před lety. Od roku 1977 udržují blatečtí čilé styky s kolegy z německého Oranienburgu. Na jednom z každoročních setkání chlubil se starosta německého sboru, že dostanou novou cisternu a pan Havel v žertu pravil, že by jim tu starou mohli dát. Rok se s rokem sešel a na dalším setkání v Německu tamní pravili, že legrace je jedna věc, ale tu cisternu Blatům skutečně za symbolickou jednu korunu dají. Postarší, ale stále jako nový Mercedes. Jenže se objevil háček, jako vždy v podobě úředního šimla. Naše tehdejší legislativa neumožňovala takto dovezené vozidlo vůbec přihlásit. Blatečtí by museli jezdit na technické kontroly do Německa, a vůbec by s tím byla spousta štrapácí. Pak byla ještě možnost přivézt ten Mercedes jako veterána, ale to by s ním zase vůbec nemohli vyjet k ohni...

Při té příležitosti se hovor samozřejmě stočil k penězům. Dříve prý páni radní přistupovali k činnosti dobrovolných hasičů poměrně laxně. Až po povodních v r. 2002 jim došlo, co hasiči vlastně dokáží a situace se podstatně zlepšila. Zásahová jednotka, složená ze čtyř sborů a čítající 33 mužů, dostala 800 000 korun na vybavení a i nadále se radnice snaží pomáhat. Bohužel, v posledních letech je situace taková, jaká je a financí rok od roku ubývá. Už tak poměrně hubený rozpočet se musí zkrátit o 20 procent a dobrovolným hasičům tak nastávají neveselé časy. A nejvíc na to doplácí práce s mládeží, na tu peníze nejsou prakticky vůbec...

Co se výjezdů týče, v loňském roce bylo na okrese 121 požárů, kterých se zúčastnili dobrovolní hasiči, dopravních nehod asi sto a i nějaké úniky nebezpečných látek. Okres Mělník má 56 sborů, v jejich rámci je 46 zásahových jednotek a celkem měli dobrovolní hasiči 274 zásahů. K větším požárům pochopitelně vyjíždějí profesionálové z Mělníka s většími auty, a tak blatečtí se svým Trambusem zpravidla jedou zase do Mělníka dělat zálohu. Slovy pana Ivančíka: „Protože jsme blízko, protože jsme vybavení, a protože jsme dobrý...“ Ale když hoří víc, vyjíždějí samozřejmě taky...  

Navzdory výše zmíněným problémům s penězi si na Blatech v práci s mládeží vedou velmi dobře. Na Mělníku jsou čtyři sbory dobrovolných hasičů – Blata, Chloumek, Mlazice a Vehlovice. Ale jenom ve Vehlovicích a na Blatech se mládeži věnují. A na Blatech mají v současné době 21 dětí, což je nejvíc za posledních vícero let. A není to jenom tím, že hřiště u hasičů je prakticky jediná plocha na Blatech, kde se děcka mohou vyřádit. Díky dobrému vedení a taky spoustě jiných kulturně – společenských aktivit na Blata přicházejí i děti z jiných částí Mělníka. Kromě pátečních schůzek, kde se učí hasičským dovednostem, chodí děti taky na výstavy, do muzea, jezdí na výlety naučné i sportovní, na lyže, a tak dále. Vedoucí Martina Kašparová to jako pedagožka s dětmi zkrátka umí a se svým kolegou Jaroslavem Feixem je dokáží udržet a zabavit i v klubovně, když se zrovna nedá běhat po hřišti. A to i přesto, že konkurence ve městě je obrovská – hokej, fotbal, tenis a spousta jiných aktivit.

Nedílnou součástí života dobrovolných hasičů na Blatech je, jak také jinak, požární sport. Soutěží se úspěšně zúčastňují družstva jak žen, tak i mužů. A organizují i soutěže vlastní. Na počest bývalých významných členů sboru každoročně pořádají dva memoriály, ten první již od roku 1977. Memoriál Václava Šeby a Petra Tomana je pohárová soutěž v požárních disciplínách mládeže. Od r. 2010 pak pořádají memoriál Františka Plachého, velkého hybatele hasičství na Mělnicku, který se krom jiného podílel na tvorbě pravidel pro požární sport a byl i jeho úspěšným reprezentantem doma i v cizině. Toto je taky pohárová soutěž, ale pro dospělé, v několika kategoriích – muži, ženy, veteráni a dokonce smíšená družstva. Na okrese také každým rokem probíhá litý Boj o mělnický pohár, do kterého se započítávají výsledky jedenácti soutěží z asi šestnácti, které se během roku uskuteční. Vítěz obdrží 10 000 korun, ovšem k jejich dosažení jsou letos na Blatech trochu skeptičtí... Jejich velkou nadějí je Iva Havlíčková – úspěšná dorostenka, která absolvuje individuální trénink a jezdí na individuální závody. Dvakrát se propracovala až na mistrovství republiky, kde skončila devatenáctá. Letos byla sice v dorostu až třetí, ale na krajskou soutěž stejně postupují první tři, takže šance jsou. A Iva je prý snaživá a hodně trénuje, tak na Blatech věří, že to někam dotáhne. Přestože teď, díky lásce, spolupracuje s jiným sborem. Budeme držet palce...

Hasiči na Blatech samozřejmě, tak jako leckde jinde, pomáhají také rozvíjet společenský život v obci. Kromě soutěží v požárním sportu nechybí pořádání zábav, dětských dnů, tradiční stavění máje nebo každoroční ples, který znamená kromě jiného také významné přilepšení do rozpočtu. Národ hasičský je někdy trochu svérázný, ale vždycky pracovitý a obětavý. Jak říkali blatečtí: „To není koníček, to je kůň!“. „Mlhy na Blatech“ tudíž v tomto směru určitě nehrozí. Ovšem na závěr přece jenom ještě jednou ocituji pana Ivančíka: „Je fakt, že ta generace těch čtyřicátníků je dobrá, protože to tady držej´, ale nevím, jak se jim podaří za 20 let vychovat z těch dětí další generaci, která to potáhne. To záleží, jak se k tomu oni sami postaví, jestli je to bude bavit. Musí k tomu bejt láska...“ Tak přejme, ať se tam láska k hasičině udrží a ať i za těch dvacet let bude mít na Blatech kdo toho červeného kohouta krotit...

Petr Bublák
foto: archív SDH Mělník Blata

        

Chcete o hasičích z Mělníku Blata vědět víc? Navštivte jejich webové stránky: www.sdhblata.cz
 

Zpět